Kmenové buňky

Kmenové buňky jsou nediferencované živočišné buňky, které mají schopnost se dělit - množit (proliferovat) a přeměnit se na jiný buněčný typ ( diferencovat ). Tato schopnost umožňuje tělu vytvořit nové buňky a opravit tak poškozené části těla, které se skládá např. z buněk, které se neumí dělit.

Vlastnosti kmenových buněk

  • Totipotentní –titopotentní schopnost buňky = titopotence = mohou se přeměnit na jakýkoliv jiný typ buněk včetně totipotentní buňky bez omezení. Zygota vzniklá splynutím vajíčka a spermie je totipotentní, stejně jako buňky vzniklé jejím prvním dělením.
  • Pluripotentní – pluripotence  = jsou to potomci totipotentních buněk a mohou produkovat jakékoliv jiné buňky kromě buňky totipotentní.
  • Multipotentní – multipotence = mohou produkovat pouze buňky příbuzné danému typu buňky (např. krevní buňky…).
  • Progenitor(někdy zvané unipotentní) – mohou produkovat pouze jediný typ buněk, ale mají schopnost se plně samy obnovit – tak se liší od buněk, které nejsou kmenové.

Při množení kmenových buněk ( proliferaci )se uplatňují tři způsoby:

  • Symetricky – vznikají dvě identické buňky
  • Asymetricky – jedna si zachovává původní fenotyp, druhá je již jiná
  • Diferenciační dělení – obě nově vzniklé buňky mají i nový fenotyp, jsou dalším stupněm v dané diferenciační linii

Výskyt v těle

  • dospělé kmenové buňky
    • kostní dřeň
    • tkáň amniového vaku v placentě
    • krev z pupečníkové šňůry
    • tuková tkáň
    • vlasové kořínky
    • oční rohovka
    • nosní sliznice
    • bazální vrstva pokožky
  • embryonální kmenové buňky– ES buňky (Embryonic Stem Cells, ESCs) – z několikadenního zárodku se zdají být „nejlepší“ kmenové buňky

 

Kmenové buňky - historie výzkumu

  • 1973 – profesor Martin Evans a jeho tým izoloval kmenové buňky z myší.

  • 1981 – Gail Martinová poprvé použila termín kmenové buňky (stem cells).

  • 1995 – američtí vědci  (Wisconsin, USA) získali jako první embryonální kmenové buňky z makalů.

  • 1998 – Thomson a jeho tým izolovali lidské embryonální kmenové buňky

  • 2001 – legalizace klonování lidských embryí pro získávání kmenových buněk ve Velké Británii (jako první země), ale ablastocysty se musí zničit do věku 14 dní.

  • 2003– v Británii založena UK Stem Cell Bank – první evropská banka kmenových buněk. Linie embryonálních kmenových buněk jsou uchovávány zmrazené v tekutém dusíku.

  • 2003 – vědci (londýnská King College) vytvořili první linii lidských embryonálních kmenových buněk.

  • 2003 – britský vědec, profesor Cardiffské univerzity Martin Evans dostal za výzkum kmenových buněk titul sir.

  • 2004 – jihokorejští vědci naklonovali 30 lidských embryí, nechali je dorůst do stadia blastocysty a získali z nich klonové buňky.

  •  20. října 2005– v jihokorejském Soulu byla otevřena banka kmenových buněk pro vytváření a dodávání nových linií kmenových buněk. Banka má sloužit také expertům obcházet omezení ve výzkumu kmenových buněk, která některé vlády zavedly (např. USA). Jižní Korea si nehodlá nové linie kmenových buněk nechat patentovat.

  • 2006 - vědci poprvé přeměnili buňky z kůže na kmenové

  • zdroj: wikipedie

Kmenové buňky dokážou opravit lidské tělo

Přeměna lidského tuku v kmenové buňky